jsem ve výborné společnosti.Já si prostě rozumím. Souhlasím se sebou, neodporuju si, nehádám se, chápu se, neodmlouvám si, prostě jsem sama pro sebe báječnou společnicí. Projevuje se to tak, že pokud mě přepadne třeba záchvat vysávání, nebo utírání prachu, či jiné připitomělé činnosti a pak za pár minut dostanu chuť na kafíčko, okamžitě to schválím a nijak se nepřemlouvám, abych to třeba dodělala a potom… Jsem za ten nápad vděčná a okamžitě si to kafčo dám. Zapnu žehličku a vzpomenu si, že jsem nedoluštila křížovku, není problém, za chvíli je tajenka na světě. Mám umýt lednici a nevím jak dopadne příběh v knížce? Lednice počká.

Stejně jako mé skvělé nápady na mne mají vliv návštěvy našich přátel. Když příjde Meduška, Ria, Maňohani, Káčátka či chlapci z firmy, nechám naprosto všeho a trávíme čas u dobrého krmení, poháru skvělého vínka, kafe nesmí chybět nikdy a všechno ostatní musí počkat. S chutí si posedávám, klafu a netrápí mě svědomí, že něco nemám hotovo.

Společnost ze všech nejmilejší, nejrozkošnější a nejlepší jsou naše děti a především vnoučátka! Zajímavé je, že mě při nich opouštějí nápady na křížovky, podstatně méně mám chuť na kávu a kolotoč kolem nich mi vůbec, ale vůbec nepřekáží. Trávíme spolu čas v lese na Pohádce, kde je ráno budí ptačí zpěv, nosánky lehce lechtají sluneční paprsky, které se prodírají hustým větvovím smrků, olší, a jedličky, k snídani se kromě oblíbených palačinek, lívanečků, pomazánek, skřítkovských omelet, servíruje vůně lesa, místo televizních pohádek bublá potůček, sedíme u stolu venku a je nám skvěle. Nepřekáží mi, že už ráno v devět hodin mám nalítáno sto schodů, protože místnosti v chatě máme nad sebou a další desítky mě čekají během dne. Zákon schválnosti funguje i v čase prázdnin a dovolených. Vždycky to co potřebuju je buď o poschodí výš, nebo níž, ale babička je jak na baterky. Vnouček a Sojka mají na babičku doslova léčivé účinky a kdyby s námi mohla být i třetí vnučka Malá, babička by se vznášela…

Za čas s dětmi vyměním i tu moji vlastní senzační společnost.