Myšlienky

Občan versus byrokracie

Včera náš Synáček něco vybavoval na ouřadě…Synáček je manžel Dušinky. Potřeboval vyřídit něco, s čím nemá zkušenosti, vypravil se tedy víceméně pouze pro informace. Prošel liduprázdnými chodbami budovy, až došel k patřičné kanceláři. Dveře zely dokořán, za stolem seděl pán, sice za počítačem, ale očividně lelkoval. “Dobrý den, prosím můžu se…” “Lístek!!!” ozvalo se nevrle od stolu. “Rád bych se jen…” “Lístek!” Synáček se otočil a šel si “pípnout” pořadové číslo, vrátil se, dal ouřadovi “lístek”, ten se spokojeně zeptal, co Synáček potřebuje, a když mu ten přednesl svůj dotaz, ani nezvedl oči – “Je to napsané na nástěnce na chodbě.”

Nebudu rozebírat, že tam může přijít člověk, který zle vidí, nedokáže se orientovat apod.

Před lety jsem byla na ouřadě sama a taky jsem se nejdřív informovala, co k vybavení potřebuju. Když jsem viděla, jak těžko se dotyčná paní upamatovává, poprosila jsem ji, aby mi potřebné doklady napsala na papír. Obstarala jsem si všechno dle seznamu a vypravila jsem se tam znovu, tentokrát to měla být “konečná”. Ta samá paní se probírala podanými papíry a oznámila mi, že mi ještě jeden chybí. Naštěstí jsem měla její seznam v kabelce. Poznala vlastní písmo a jaksi už žádný doklad nechyběl…

Vybavovala jsem si důchod. Děkovala jsem osudu, že jsem docela zdravá, protože tam je taky infarkt předplacen. Když pracujete, zaměstnavatel je povinen dát oznam  o délce pracovního poměru na správu sociálního zabezpečení. Když to neudělá, musíte si všechno vyběhat vy. Celý život nám byly vypláceny dětské přídavky. Tedy – celý život ne, ale do doby, než děti dostudovaly. Vy však musíte donést rodné listy dětí !? Dokonce i doklad o svém vzdělání. Fakt tomu nerozumím. Kdybych byla absolventkou zvláštní školy s platem 50 000,- tak mi zkrouhnou důchod? Stát o mně ví víc než já sama, ale když něco potřebuju, pěkně mi to znepříjemní, musím doložit i co nemám.

Na drápky chodím k jedné velmi milé a pečlivé paní. Má pronajatou minimístnůstku, kde upravuje dámám nehtíčky. Jednou jsem k ní přišla a ona byla v dost znechucená a rozladěná. Byla u ní hygiena a napařila pokutu. Tak to má být. Něco není vpořádku? Cáluj, cáluj, cáluj! Víte, čím se ta paní tak provinila? Laky na nehty neměly vyznačený datum spotřeby. Skandál. Že ho nevyznačuje výrobce – nezájem. A další velmi závažný přestupek – v tom prostoru 2 x 2 metry nebyla umístěná nálepka – zákaz kouření!!! Dostala jsem neodolatelnou chuť zařídit si nehtové studio výhradně pro kuřáky. Byla bych docela zvědavá, jak by si s tím stát poradil, kdybych si na dveře napsala – Nekuřákům vstup zakázán!

Stát nás staví dopozoru, uděluje pokuty za víc než triviální přestupky, ale jak můžeme my pokutovat tu administrativní mašinerii?

 

Pridaj komentár