Rozhodli jsme se, že navštívíme Koťátko, Synka a naši nejmladší vnučku Malou na opačném konci světa. V nejslavnějším městě Austrálie jsme byli několikrát a tentokrát bych se o své dojmy chtěla podělit s vámi. Jeli jsme tam hlavně a jedině kvůli dětem, ale zážitky s nimi si nechám ve svém srdci, abych se nedostala… Čítaj viac Sydney
Slouží nám celý život, ale čím jsem starší, tím míň jim věřím. Mám pocit, že mi neukazují opravdovou realitu.
Slovo mé babičky, které jsem poslouchala celé dětství a mládí.
To mě napadlo, když jsem předevčírem uždibovala kousky sama. Neměla jsem k ruce žádnou pekařku, která by mi pomáhala a mohla bych si to dozpívat – pekařka mu pomáhá, uždibujou obadva.
Těch zážitků, pocitů, překvapení, vykolejení bylo hodně. Psychiatrie to “dorazila”.
Po radostném přivítání jsme sedli do auta a perfektně osvícenými širokými ulicemi jsme jeli domů. Cestou se mě Sestra ptala, co si dám k jídlu, zda párek s bramborovou kaší, nebo karbanátek s bramborem. Bylo mi divné, že to potřebuje vědět hned, i když jsem měla hlad, neuměla jsem se tak nějak narychlo rozhodnout, protože… Čítaj viac Švédsko 1979 II. část
Sestra se vdala do Švédska. V roce 1976 to byla doslova troufalost.
Jeli jsme s Manželem na delší cestu a po velmi dlouhé době nás netlačil čas. Rozhodli jsme se, že se podíváme do Ikey, kde jsme už léta nebyli.
Nedá se říct, že bych byla zatvrzelý nepřítel polotovarů.
Mám. Vlastním jeden snubní prsten, jedny zlaté náušničky a jeden řetízek s přívěskem. A ještě něco víc…